Krátce.. Je konec.

Pouštím si jeden ze svých playlistů, které jsem si poctivě a s chutí připravovala snad na každou lekci. Hlasitost volím o stupínek výše, zavírám oči a nechávám se přepadnout starou kamarádkou nostalgií. Něco končí.. Ale něco naopak začíná – rychle doplňuji a pohladím si kulaté bříško.

Aparigraha, ne-ulpívání či ne-hrabivost, je jedno z deseti eticko – morálních kodexů jógy podle mudrce Pataňdžaliho. Přesně na tento kodex jsem si vzpomněla v průběhu včerejší ranní lekce s tlakem u kolen, kdy se mi v polovině udělalo natolik špatně, že jsem myslela, že vás, drahé praktikanty, budu muset s výrazem omluvy v bledé tváři poslat domů. Nakonec jste však nikdo nic nepoznal a já lekci dovedla až do zdárného konce a společného něžného zpěvu šanti, šanti, šanti. Když jsem tuto zprávu pak zavřená a klepající se ve své kanceláři volala partnerovi, rezolutně mi odpověděl, že přestávám učit. A bylo to venku. Slova přestat učit. Slova, kterých jsem se bála jako čert kříže a stále myslela, že nenastanou. Proč vlastně ještě učíš? Optal se mne hned v navazující větě. Po krátké odmlce jsem musela přiznat, že zkrátka přestat nemohu, když vás všechny poctivé praktikanty jógy vidím na jógových podložkách a zejména po, když společně odcházíme z lekce a zastavíme se tu na slovo, tu na pár vět, tu na čaj a já vím, že to, o co se snažím, má smysl. Není to však ulpívání na nějaké představě? Na naší roli? Na to, kým si myslíme, že jsme? S rukou na srdci a s oním tlakem u kolen přiznávám, že možná ano.

Toho dne se to se mnou již vezlo. Nejen myšlenky na konec učení, který jednou musel přijít, ale také onen divný pocit z rána. Vrcholem pak byla probdělá noc se stahujícími bolestmi v břiše a se strachem, zda je vše v pořádku. Naštěstí je, ale být by nemuselo, kdybych nadále neposlouchala jasné signály svého těla a toho malého miminka uvnitř. Přátelé, je to tady. Už nemohu dál pravidelně učit. Věřím, že se do termínu, kdy se má odehrát ten největší zázrak přírody, ještě uvidíme. Ať už ve studiu, či na některé z akcí, které jsem naplánovala a kterých se, pevně věřím,  zúčastním.

Děkuji za vaší energii i za vaší přízeň. Děkuji, že s námi Jógovnu a její příběh tvoříte. Pevně věřím, že vás zaskakující lekce obohatí a pozvednou na duši!

S láskou vaše Šárka

Komentáře